Test ze zadního sedadla: Rolls-Royce Ghost

Nejen díky své práci trávím na facebooku celkem dost času a většinou je to vlastně zbytečné. Jenže jednoho dne se tam z ničeho nic objevila pozvánka od Autosalonu TV Prima, v níž se psalo něco v tom smyslu, že chtějí na natáčení tři páry, které budou čekat o půlnoci na pražském Václavském náměstí u koně a ty, které tam budou, vyzvedne expert František v Rolls-Royce Ghost. No, řekněte mi, mohli jsme si tohle nechat ujít? 🙂

Když jsme přijeli, František s Ghostem už tam čekali. Majestátní Rolls-Royce vypadal mezi typickými taxikářskými auty (mrkněte do galerie), vedle nichž stál, jako aristokrat, kterému podobná auta nesahají ani po kotníky. Přistoupili jsme k otevřenému řidičovu okýnku, kde seděl usměvavý (a divím se mu, protože štáb točil bez přestávky od 8 hodin od rána!!! a bylo po půlnoci) František a s radostí nás k sobě do teplého auta pozval.

Už jen pocit, že bych měl vzít za kliku, ve mně vyvolává respekt, přece jen jde o auto za hromadu peněz. Odhodlávám se a otevírám dveře – mimochodem proti směru jízdy – a musím říct, že jsou obrovské a těžké! Aby také ne! To, do čeho jsem se díval, byl luxusní prostor zhruba velikosti poloviny mého obýváku. Dvě samostatná sedadla čalouněná prvotřídní světlou kůží jsou oddělena loketní opěrkou s ovladači všeho možného a před nimi si posádka může užívat neskutečný prostor. František s námi vtipkoval, že stejný prostor máme pro nohy i v Superbu. S tím se částečně souhlasit dá, ale v Superbu bychom kvůli tomu museli vyndat přední sedadla. Posez byl neskutečně pohodlný, sedadla nabízela masáž, vyhřívání, odvětrávání, …….

Najednou se auto naprosto neslyšně dalo do pohybu. Kabina je perfektně odhlučněna a podvozek nabízí neskutečný komfort. Určitě každý z vás ví, jak pražský václavák vypadá. Místo hladkého asfaltu je vyložen kočičími hlavami, které k sobě leckdy vůbec nepasují. Všechny tyto nerovnosti podvozek vyhladil a Rolls Royce Ghost si jen tak pohodlně plul. Nikdy bych nevěřil, že bych se dokázal smířit s tím, že bych auto neřídil sám a měl vlastního řidiče.

Rolls-Royce Ghost je auto z jiného světa. Vypadá jinak, funguje jinak, sedí se v něm jinak a lidé na se vás také úplně jinak dívají. S díky se s Františkem loučíme, otevíráme dveře a všichni tři se hrozně lekneme. Najednou jsme se vrátili do toho obyčejného světa plného všedních problémů a hlavně křičících turistů procházejících přímo kolem našeho auta. Za zavřenými dveřmi, jak už to tak bývá, jsme o nich ani nevěděli – prostě nebyli vůbec slyšet.

Se zamáčknutím slzy v koutku oka vystupujeme a na naše místo už se nedočkavě dere další dvojice. Ještě neví, co je čeká, ale věřím, že budou stejně nadšení jako my!

Tenhle Rolls-Royce jsme si užili výborně, ale už je čas jít spát. Přecházíme Václavské náměstí, které působí za temné noci ještě strašidelněji než ve dne. Odemykáme naše normální auto. Sedáme si opět jako běžný člověk na sedadla řidiče a spolujezdce, startuju a sám se odvážím domů. Hmmmm.

Pavel Srp, člen výboru RRBC
šéfredaktor internetového portálu auto-mania.cz